Proč je pití červeného vína zdravé?
24.03. 2010 ~
Miroslav Bulušek
Zařazení: francouzský paradox, Resveratrol, vitis rotundifolia, prokyanidiny
O pití červeného vína se říká, že je prospěšné pro lidský organismus. Jedna či dvě skleničky červeného vína mohou snížit produkci špatného cholesterolu (LDL) a zvýšit produkci dobrého cholesterolu (HDL).
Možná jste slyšeli o francouzském paradoxu. Francouzský paradox je pojem popisující skutečnost, že obyvatelé Francie, přestože se nezdravě stravují, tak u nich dochází k nízkému výskytu srdečních chorob. Tento pojem byl poprvé použit v roce 1991 doktorem Serge Renaudem, vědcem na univerzitě v Bordeaux ve Francii. Později se zjistilo, že vyšší konzumace červeného vína může být faktor, který způsobuje tento paradox. Vědci se domnívají, že látka, pro kterou je pití červeného vína prospěšné, je resveratrol. Ovšem část vědců se domnívá, že resveratrol nemusí být jediná látka v červeném víně, která činí konzumaci červeného vína prospěšnou pro lidský organismus.
Resveratrol se nachází v hroznech, zejména ve slupkách bobulí a v závislosti na odrůdě může červené víno obsahovat od 0,2 do 18 mg resveratrolu na litr. To, proč jsou červená vína bohatší na resveratrol je dáno odlišností výroby bílých a červených vín. Při výrobě červených vín dochází ke kvašení se slupkami, zatímco při výrobě bílých vín dochází ke kvašení až po té, co se slupky odstraní. Podle některých studií záleží i na druzích révy vinné. Vitis vinifera, jak už bylo zmíněno, produkuje od 0,2 do 18 mg na litr, zatímco Vitis rotundifolia (VR) produkuje daleko více resveratrolu bez ohledu na to, zdali jde o bílé či červené víno. Vína z VR mohou obsahovat až 40 mg na litr. VR je původem z jihovýchodní části USA; z Floridy. A tedy, je li resveratrol hlavním faktorem, pak bychom měli znát i pojem floridský paradox. Ovšem žádný takový paradox není a tudíž lze usuzovat, že resveratrol není jedinou látkou, která činí pití vína zdraví prospěšnou. Některé studie připouštějí, že umírněným pitím lze předcházet srdečním chorobám zejména infarktu myokardu. Tedy i alkohol by mohl být jedním z faktorů francouzského paradoxu. Pokud ale porovnáme roční spotřebu alkoholu na osobu ve Francii s Českou republikou a Německem zjistíme, že Spotřeba alkoholu je nižší ve Francii. A tedy alkohol sám o sobě nemůže být hlavním faktorem, protože ve dvou zmíněných zemích žádný podobný paradox není.
Přihlédneme li ke studii profesora Rodgera Cordera, který identifikoval skupinu polyfenolů (známé jako oligomerické prokyanidiny) pak francouzský paradox by mohl být způsoben touto skupinou polyfenolů, protože polyfenoly poskytují největší stupeň ochrany pro krevní buňky. Je pravda, že nejvíc prokyanidinů se nachází ve vínech z oblasti Gers ve Francii, což by podporovalo myšlenku prokyanidinů jako hlavní faktor francouzského paradoxu. Navíc množství, ve kterém jsou prokyanidiny obsaženy ve víně se zdá být dostatečné významné, protože tyto látky jsou nejvíc se vyskytující polyfenolické flavonoidy v červených vínech a 200-300 mg denně je schopno snížit krevní tlak. Nicméně tohoto množství a to i několikanásobně můžeme dosáhnout snědením jednoho jablka.
Přestože jsou některé studie protichůdné, bylo prokázáno, že pití červeného vína pomáhá s Alzheimerovou chorobou, může snížit riziko rakoviny plic a může zvýšit množství zdraví prospěšných Omega-3 nenasycených kyselin v těle.
Váš hlas se odesílá...