Potom máme určitou záruku pomalého stárnutí. Láhve před stáčením dezinfikujeme a po naplnění zátkujeme sterilními delšími zátkami. Výhodné je hrdla lahví parafinovat. Láhve ukládáme vleže, aby víno korkovou zátku navlhčovalo a vytlačilo vzduchovou bublinu dovnitř lahve. Tím se zabrání výměně vzduchu, přičemž by mohlo dojít k různým nežádoucím infekcím. Při kolmém postavení lahví korek vysychá, k vínu má přístup vzduch a napomáhá jeho oxidaci.
Do vinotéky zakládáme jen kvalitní vína s typickou “odrůdovou” vůní a chutí. Vhodná jsou vína Ryzlinku rýnského, Rulandského, Tramínu červeného, Sylvánského zeleného, Veltlínského, Svatovavřineckého a další.

Prostory, v nichž je vinotéka umístěna, mají být bez přímého denního světla a s teplotou vzduchu od 6 do 15 °C. Při nízkých teplotách se může vysrážet vinný kámen. Za vyšších teplot se urychlují procesy dozrávání, víno rychle stárne, barva bílých vín přechází na jantarovou až jantarovožlutou. U červených vín se v některých případech barvivo vysráží na sklo. Vína se zbytkem cukru se mohou rozkvasit.

Pro vinotéku využijeme vhodné místo ve sklepě (čelní stěna, výklenky) a vestavíme do stěn ležatě drenážní trubky o světlosti 10 cm. Pro větší množství vzorků postavíme tenkostěnné betonové regály i z prefabrikátů, které se dají libovolně rozdělit na potřebná oddělení k uložení lahví s vínem podle odrůd a ročníků.

Má-li vinotéka splnit svůj účel, je zapotřebí vést o uložených vínech řádnou evidenci, vína pravidelně alespoň jednou v půlročních termínech senzoricky hodnotit, a to v přítomnosti více posuzovatelů, aby výsledek byl objektivní. Je nutno si uvědomit, že víno v lahvích dál mění své vlastnosti. Jeho kvalita se zlepšuje, než dosáhne optimální lahvové zralosti. Změny ve složení nalahvovaného vína probíhají pomaleji než v sudech. Zpočátku pozorujeme větší uvolňování buketních látek a tvorbu esterů, čímž kvalita vína stoupá. Po dosáhnutí nejvyššího stupně lahvové zralosti, o čemž se přesvědčíme senzorickým hodnocením, se na určitý čas vývoj vína zastaví – stabilizuje, protože se již v něm nemá co zlepšovat. Delším ležením v lahvích potom dochází postupně k tvorbě „stařinky", která z vína čím dál více vystupuje a jeho chuťové a buketní látky znehodnocuje.

Zdroj: Rukověť vinaře (V. Kraus, V. Hubáček, P. Ackermann), Nakladatelství Brázda, s.r.o.