V tomto stavu setrvávají do konce září a pak je na nich patrné přechodné stadium nazývané doznívání dormance, které se postupně koncem roku mění na období postdormance neboli vynuceného klidu. V tomto období je možné donutit očka k vyrašení, jakmile je přenesené do vhodných podmínek vlhkosti a teploty. Na odolnost oček proti zimním mrazům má vliv jejich adaptace k nízkým teplotám, která probíhá v etapě doznívání dormance. Na zimní poklesy teploty se očka připraví nejlépe tehdy, když se v tomto období pohybují průměrné denní teploty kolem -2 °C po dobu 20 – 30 dní.
Vzdornost révy vinné proti zimním mrazům závisí na vlastnostech odrůdy. Na stanovištích s krátkým vegetačním obdobím jsou hlavně vzdorné takové odrůdy, u nichž začíná brzy vyzrávat dřevo (Ryzlink rýnský, Rulandské, Rulandské modré, Rulandské bílé) i když jejich hrozny vyzrávají později. Vzdornější jsou dále většinou odrůdy, které mají tenké réví a malý průměr dřeně. Většinou patří k západoevropské skupině odrůd révy. Odrůdy s vysokou vzdorností proti zimním mrazům se vyznačují některými vnitřními biochemickými reakcemi, které jejich pletiva proti mrazu lépe chrání. Je to hlavně rychlost reakce na snižování teploty, při níž dochází k hydrolýze škrobu na cukry. Čím rychleji dovede odrůda přeměnit zásobní látku škrob na cukr a čím vyšší koncentraci cukrů dovede v pletivech vytvořit, tím je vzdornější proti mrazům. Těmto odrůdovým vlastnostem musí napomáhat i vhodný způsob pěstování. Keře se smějí zatížit úrodou hroznů jen úměrně k jejich vzrůstnosti a ke stáno vištním podmínkám, tak aby dřevo dobře vyzrálo a aby se i v kořenech vytvořilo dostatečné množství zásobních látek. Réva musí mít harmonickou výživu a dostatečné zásobení draslíkem i některými důležitými mikroprvky. Pak je i fofosyntéza intenzivní a ukládání zásob je bohaté.

Zdroj: Rukověť vinaře (V. Kraus, V. Hubáček, P. Ackermann), Nakladatelství Brázda, s.r.o.