Tím, že mu umožňují přežívat, zůstává stále riziko, že by se mohl jednou v příhodných podmínkách opět více rozmnožit, což nezáleží jen na vnějších podmínkách, ale i na adaptační schopnosti škůdce a jeho agresivitě. Zatím existuje v americké přírodě druh révy, který není na kořenech napadán révokazem. Je to Vitis rotundifolia, který se nedá jako čistý druh pro nízkou srůstavost a velmi špatné kořenění i vysoké nároky na teplo jako podnož využít. Šlechtitelská práce s ním je velmi složitá pro odlišný počet chromozomů. Dalším velmi odolným druhem je Vitis cinerea, který byl šlechtitelsky dlouhá léta využíván, ale teprve koncem 20. století se podařilo vyselektovat z kříženců vytvořených C. Börnerem v Naumburgu jednu elitu, která je do značné míry imunní proti révokazu.

Börner. Roste ve vinici bujně, réví vyzrává dobře, má dobrou rezistenci proti houbovým chorobám a hlavně proti révokazu i háďátkům v podmínkách severních vinařských oblastí. Brání tak přenosu virových onemocnění. Koření dobře, srůstavost s evropskými odrůdami je dobrá. Je vhodná do většiny půd a má i dobrou suchovzdornost. Odrůdy ušlechtilé révy na ní plodí dobře. Vznikla z křížení V. riparia 183 G x V. cinerea Arnold. Ze semenáčů po C. Börnerovi ji vyselektoval H. Becker v Geisenheimu. Původní číslo Na 5152 – 54. Postupně se rozšiřuje v Německu.

Zdroj: Rukověť vinaře (V. Kraus, V. Hubáček, P. Ackermann), Nakladatelství Brázda, s.r.o.