Nedostatečně srostlé sazenice jsou méně výkonné na trvalém stanovišti a při zatížení sklizní brzy uhynou. Délka výhonů sazenice není rozhodující, ale hlavně dobrá vyzrálost bazálních oček výhonů. Kořenový kmen sazenic je asi 35 cm dlouhý a je vytvořen z podnože. Na něm nesmí být žádné mechanické poškození ani požer od ponrav. Na patě kořenového kmene mají být kořeny rovnoměrně rozděleny po obvodu a měly by být nejméně tři. Kořeny révy velmi snadno zasychají. Proto je důležité podle vnějšího vzhledu i podle světle hnědé barvy se přesvěčit o jejich nenarušeném stavu. Současně ověříme jejich stav i prořezáváním kořenů ostrým nožem. Kořeny musí být na průřezu velmi světlé. Zaschlé kořeny jsou na průřezu hnědé, později zčernají. Stejně tak musí být výhony z naštěpované části na průřezu světle zelené a rána musí být vlhká.
Když byl při přejímce sazenic zkontrolován jejich stav a počty, přepravují se na místo uchování před výsadbou v uzavřených skříňových vozech. Sazenice nelze přepravovat volně ložené na korbě nákladních aut. V případě nutnosti musí být na takovém dopravním prostředku velmi pečlivě zakryly plachtami tak, aby pod plachty nevnikal vysušující vír vzduchu nebo mrazivý vítr v zimě. Kořeny révy snadno namrzají.
K uložení sazenic révy v zimním období jsou vhodné prostory s teplotou 1 až 2 °C, v nichž se dají sazenice dezinfikované prostředky na ochranu před šířením plísní, zejména plísně šedé, ukládat volně rozprostřené ve svazcích po 25 – 50 ks, jak byly dodány ze školky. V prostorech, kde jsou sazenice uloženy, je nutno udržovat vysokou vzdušnou vlhkost máčením podlahy vodou. Sazenice se pokládají na rošty, aby spodní vrstva neležela trvale ve vodě. Pokud není možnost vychlazovat prostory na tak nízkou teplotu, je jednodušší uložit je v prostorách s teplotou 5 – 8 °C tak, že se svazky prosypávají praným říčním pískem. Svazky se poioží kořeny proti sobě a každá vrstva se zasype vlhkým pískem tak, aby byly zasypány kořeny i část kořenového kmene. Pokládáním vrstev svazků na sebe a prosypáváním pískem se vytvoří brahy vysoké až 2 m. V zimním období se udržuje vysoká vzdušná vlhkost a kontroluje se vlhkost písku. Jestliže písek prosychá, musí být znovu provlhčen proudem vody z hadice.

Menší množství sazenic lze ukládat na zimu do krechtů vykopaných na stinném místě v zahradě. Svazky se kladou do vyhloubených rigolů a nejlepší je prosypávat kořeny vlhkým pískem, který udržuje stejnoměrnou vlhkost a kořeny v něm neplesnivějí. Rigoly se pak zaházejí vykopanou zeminou a sazenice se zcela přikryjí, případně se na ně nakladou otepi slámy. Na dobrém uložení závisí do značné míry i úspěch nové výsadby sazenic. Sazenice nesmějí zůstat přes zimu v teplém prostředí, protože jsou náchylné na vysychání; současně by se v nich prodýchalo velké množství zásobních látek a pak by rostly slabě.

Zdroj: Rukověť vinaře (V. Kraus, V. Hubáček, P. Ackermann), Nakladatelství Brázda, s.r.o.