Hnojíme-li jen podle odhadu a dávky hnojiv si nezapisujeme, dojde brzy k přehnojení nebo k jednostrannému vyhnojení půdy, a tedy k nedostatku některých živin, což se hned projeví kolísáním sklizní, sníženou mrazuvzdorností, sprcháváním apod. To pak často pěstitelé svádějí na nepřízeň počasí a podobné neovlivnitelné příčiny, ale podstatou neúspěchu je jejich nedbalost.

Révu vinnou je třeba hnojit plánovitě. Doporučujeme tento postup: v době kvetení necháme udělat rozbor půdy ze dvou horizontů, čímž získáme informaci o hladině živin a jejich rozložení. Na podzim hluboko rozoráme meziřadí a dohnojíme podle výsledků rozboru tak, že na každý chybějící mg prvku dáme 9 kg čisté živiny na 1 ha vinice, jak jsme již uvedli ve stati o zásobním hnojení. Chybějící živiny se snažíme zapracovat do hloubky spolu s organickou hmotou. Následující tři roky hnojíme Cereritem nebo jednosložkovými hnojivy v průměrných dávkách a čtvrtým rokem necháme udělat rozbor půdy a zároveň s organickým hnojení vyrovnáme hladinu živin na potřebnou zásobenost. Při několikaletém hospodaření na určitém stanovišti získáme zkušenost s každoročním dávkováním hnojiv. Při hnojení nesmíme děiat příliš velké zásahy a měnit používaná hnojiva. Nejvhodnější je pro dané poměry najít co nejdříve optimální dávkování a nejvhodnější hnojiva a pak ze zjištěných mezí nevybočovat.

Zdroj: Rukověť vinaře (V. Kraus, V. Hubáček, P. Ackermann), Nakladatelství Brázda, s.r.o.