Půdní strukturu ovlivňuje příznivě hlavně trvalý humus, který vzniká, dodáváme-li do půdy rašelinu nebo rozdrcené réví či matoliny zkompostované s chlévským hnojem a rašelinou. Na bakteriální činnost působí hlavně výživný humus, který vzniká rozkladem rostlinných zbytků v půdě nebo rozkiadem chlévského hnoje.

Nejlepším zdrojem humusu je chlévský hnůj skotu, který poskytuje současně živiny i hormonální látky. Tam, kde je to možné, se doporučuje zásobení vinic jednou za 3 – 4 roky dávkou 60 t na 1 ha na lehkých půdách a 40 t na 1 ha na těžkých půdách. V 10 t chlévského hnoje je přibližně 1,7 t sušiny, 40 až 50 kg N, 20 – 26 kg P2O5, 50 – 63 kg K2O a kolem 56 kg CaO.

Určitou náhradou za chlévský hnůj může být sláma. Deset tun slámy poskytne 8,5 t sušiny a dodá o 10 kg více N a dvojnásobek K2O než chlévský hnůj. Sláma se zaorává na podzim nehluboko do půdy v množství 4t na 1 ha na těžších půdách a 6 t na lehčích půdách. Zjara je nutno dodat na každých 100 kg slámy 1 kg čistého N navíc, protože se dusík při rozkladu slámy spotřebovává a byl by odnímán okolní půdě. Na půdách chudých fosforem je nutno přidávat i fosfor, a to 0,5 kg P na 100 kg slámy.
Sláma se dá též využít k pokrývání půdy, čímž se půda chrání před výparem a hlavně před erozivním účinkem vody. Pod slamnatou pokrývkou se silně rozmnoží žížaly, které chodbičkami vytvořenými v půdě přispívají k zasakování vláhy a živin. Proto na pokryté půdě je možno rozmetávat minerální hnojiva na povrch, a přesto se dostávají až ke kořenům révy bez hloubkového zapravení mechanizačním prostředkem nebo zarytím. Půdu lichých meziřadí pokryjeme na podzim po orbě, popřípadě po orbě použijeme ještě hloubkové kypření, aby byla půda dobře připravená pro zasakování vody. K pokrytí použijeme na 1 ha 8 – 10t slámy a každoročně po sklizni přidáme další vrstvu siámy. Sláma naspodu zetlívá, a tím se pokryv snižuje. Nevýhodou pokryvu může být větší rozšíření ponrav a současně zvýšené nebezpečí jarních mrazíků. Kromě ochrany půdy před výparem a erozí se pokryvem též zabraňuje většímu utlačení půdy mechanizačními prostředky a odpadá její obdělávání. Pokryv se nechává 5 – 6 let, pak se sláma zapraví do půdy a půda se znovu pokryje v sudých meziřadích.
Hnojení slámou se dá spojit s hnojením zelenými rostlinami vysévanými koncem července až začátkem srpna, kdy je poměrně suchá vrchní půdní vrstva a zaseté semeno špatně vzchází. Postupuje se tak, že se meziřadí připraví pro vysev a pak se naseje směska buď do každého, nebo do každého druhého meziřadí. Pro směsku se doporučuje 75 kg letní vikve, 75 kg hrachu a 50 kg bobu na 1 ha, sejeme-li do každého meziřadí. Pak se na vyseté semeno rozprostřou 4t slámy na 1 ha. Sláma zastíní půdu a semeno lépe vyklíčí. Zelené hnojení spolu se slámou dá větší množství sušiny. Zaoře se zjara. Tato kombinace se dá použít i na podzim se zimní vikví a žitem, popřípadě s dalšími rostlinami.

Zelené hnojení se u nás využívá hlavně ve velkovýrobě v širokých meziřadích vysokého vedení. Je však možné je používat i ve vinicích s unifikovaným vedením a s meziřadím od 180 cm výše. Má mnoho výhod: zlepšuje strukturu půdy, zpomaluje odbourávání humusu, snižuje utužování půdy projížděním strojů a erozivní působení vody, brzdí nepříznivý vliv monokultury, snižuje chlorózu, podporuje vyzrávání dřeva, mírní nepříznivé vadnutí třapiny, prodlužuje životnost vinice a svými kořeny dopravuje minerální živiny do hlubších horizontů. V některých případech může mít vliv na nedostatek vody. V zimě může dojít k většímu okusu révy zajíci, kteří se na plochách se zeleným hnojením více zdržují. V polohách s častějším výskytem jarních mrazíků může hnojení zelenými rostlinami zhoršit jejich působení.

Zelené hnojení nesmí být ve vinici v době kvetení révy a nasazování bobulí, kdy rostliny potřebují velké množství vody. Dá se tedy uplatňovat na podzim a v zimě. Při zaorávání není správné zapravovat zelenou hmotu příliš hluboko. Nejvhodnější je zasekání rotavátorem do vrchní vrstvy nebo mělké zaklopení diskovým pluhem apod.

Zdroj: Rukověť vinaře (V. Kraus, V. Hubáček, P. Ackermann), Nakladatelství Brázda, s.r.o.