Je-li pod vrchní kamenitou vrstvou horizont prostoupený jílovými částečkami, takže se vodní kapacita spodní vrstvy zvýší, růst révy bývá bujný a plodnost vysoká. Kameny pokrývající půdní povrch brání výparu a je-li jejich vrstva vyšší, kondenzují mezi nimi vodní páry. Nad kamenitým povrchem se rychle ohřívá vzduch, a tím se otepluje přízemní ovzduší vinic. Vyšší teplota se udržuje i během noci, protože kamení, které se ve dne značně zahřálo, postupně uvolňuje teplo do ovzduší. Růst plevelů je pomalý a bývá jich málo. Obdělávání takových půd je ale obtížné. Přípravě kamenitých půd pod vinice je třeba věnovat náležitou pozornost, hlavně tehdy, vystupuje-li mateční hornina nehluboko pod povrch půdy. Dbáme na to, aby byla rozrušena do hloubky 60 – 80 cm a aby se vrchní zvětralá vrstva dostaia do spodiny a kamenitá spodina na povrch. Na kamenitých půdách je velmi dobrý příjem živin a závisí hlavně na vodním režimu. Kamenité půdy jsou typickými půdami pro závlahu, která na nich má vysokou efektivnost. Řadíme je mezi jakostní půdy pro výsadbu vinice, zvláště když se zvětráváním mateční horniny uvolňují některé vhodné živiny. Bez závlahy na nich někdy trpí růst a plodnost révy, se závlahou může být dobrá plodnost i vysoká jakost.

Zdroj: Rukověť vinaře (V. Kraus, V. Hubáček, P. Ackermann), Nakladatelství Brázda, s.r.o.