To znamená, že většina jejich vlastností není zrovna nejvhodnější pro růst a nerušený vývin kořenů a pro tvorbu jakostní sklizně. Hlavním problémem hlinitých, a tím více jílovitých půd je zapravení odpovídajících množství minerálních živin do hlubších horizontů a udržení příznivé struktury tak, aby nedocházelo ke vzniku utuženého podbrázdí, které se vytváří v místech, kudy jede při orbě plaz pluhu. Tato ztužená půdní vrstva brání prolínání živin do spodiny a zhoršuje tvorbu jemného kořenového vlášení ve tvrdé a nepružné spodině. Na hlinitých půdách pěstujeme hlavně velmi plodné odrůdy, jejichž dobrá plodnost se podporuje rovnoměrným příjmen vody na stejnoměrně vlhké hlinité půdě. Aromatické odrůdy na nich vyvíjejí intenzivní aroma. Závlahy na nich jsou problematické.

Zdroj: Rukověť vinaře (V. Kraus, V. Hubáček, P. Ackermann), Nakladatelství Brázda, s.r.o.