Poškození: Na horní straně čepelí listů nápadné vypouklé, obvykle hrbolaté, různě velké a utvářené zeleně nebo červenofiaíově zbarvené puchýře. Na spodní straně puchýřů typický plsťovitý porost bělavé, později béžové až hnědé barvy. Výjimečně se vytvářejí plsťovité porosty na horní straně listů a na květenstvích. Obvykle bývají napadeny jen ojedinělé listy. Při silném napadení dochází ke zmenšení a svinování čepelí listů.

Škodlivost: Vlnovník révový je považován za hospodářsky méně významného škůdce. K významnému poškození dochází jen při velmi silném napadení listů a při napadení květenství.

Popis a bionomie: Vlnovník révový je žlutobíle až světle růžově zbarvený roztoč s válcovitým, mírně kzádi zúženým tělem. Samička je 0,16 × 0,03 mm velká. Zádová část je hustě rýhovaná, se štětinkami, hlavohruď je vrásčitá. Roztoč má 2 páry nohou. Vajíčka jsou kulatá, bělavá a lesklá. Vývoj probíhá podobně jako u hálčivce révového. Přezimují samičky, především za šupinami pupenů. Na jaře opouštějí úkryty a sají na mladých letorostech. Po rozvinutí listů sají téměř výhradně na spodní straně listů. Při sání dráždí pokožkové buňky, až vznikají trichomům podobné útvary, které vytvářejí souvislý plsťovitý porost „erineum". Zde roztoči žijí a rozmnožují se. Postupně hálky na stárnoucích listech opouštějí a stěhují se na vyšší listová patra.

Ochrana: Zásady ochrany jsou podobné jako u hálčivce révového. Ošetření přichází v úvahu jen výjimečně pří pravidelném velmi silném napadení. Základem je jarní ošetření polysulfidy nebo sírou, příp. ošetření krátce po vyrašení přípravkem Mágus 200 SC, Omite 570 EW nebo Sanmite 20 WR. Efektivnost chemické ochrany je vzhledem ke způsobu života škůdce nižší {způsob přezimování, dokonalý úkryt v plstovitém porostu na rubu listů) než u hálčivce révového.

Vlnovník révový na květenství révy

Zdroj: Rukověť vinaře (V. Kraus, V. Hubáček, P. Ackermann), Nakladatelství Brázda, s.r.o.