Sviluška ovocná

Poškození: Na jaře krátce po vyrašení dochází ke zpomalení růstu letorostů, listy jsou menší, drobně skvrnité, okraje hnědnou a při velmi silném napadení listy i letorosty zasychají. Poškozená květenství sprchávají, případně i zasychají. Nejvíce bývají poškozeny později rašící odrůdy s menší intenzitou počátečního růstu. Při slabším napadení a později v průběhu vegetace se projeví na listech drobná skvrnitost, případně žlutozelené nebo bronzovité neohraničené skvrny. Silně postižené listy usychají a opadávají.

Škodlivost: K významnému poškození révy vinné dochází především na počátku vegetace, kdy larvy vylíhlé ze zimních vajíček osídlují mladé letorosty. V důsledku poškození ietorostů může dojít k významnému snížení výnosu. V pozdějších obdobích je škodlivost svilušky ovocné menší, réva vinná ji obvykle eliminuje přirozeným intenzivním růstem. Při silnějším napadení je redukována asimilační plocha, nepříznivě jsou ovlivněny přírůstky, množství a jakost sklizně i vyzrání dřeva.

Popis a bionomie: Samičky svilušky ovocné jsou oválné, červené, 0,5 – 0,6 mm dlouhé. Larvy a nymfy jsou menší a méně výrazně vybarvené. Zimní vajíčka jsou sytě červená, cibulkovitá, 0,1 – 0,12 mm velká. Letní vajíčka jsou kulatá, žlutozelená až načervenalá. Přezimují zimní vajíčka, která kladou samičky od počátku září do okolí bazálních oček a k patě réví nebo do prasklin borky přilehlého dvouletého dřeva. Ze zimních vajíček se koncem dubna líhnou larvy, které osídlují rašící očka a mladé letorosty a probíhá další vývoj škůdce. V průběhu vegetace saje škůdce především na spodní straně listů. Sviluška ovocná nespřádá pavučinky.

Ochrana: Pěstitel by měl především vytvořit podmínky pro funkční rovnováhu mezi škůdcem a ostatními, zejména užitečnými organismy a zajistit optimální fyziologický stav keře. Pokud se mu podaří tento stav navodit a udržet, není zapotřebí proti sviluškám přímá ochranná opatření realizovat. Předpokladem je především minimální a uvážlivé použití přípravků proti chorobám a škůdcům a vyrovnaná výživa. Z přímých ochranných opatření by měl být preferován biologický boj, tj. introdukce a stabilizace populace dravého roztoče Typhlodromus pyri. Chemická ochrana by měla být použita jen výjimečně, pokud se nepodaří rovnovážný stav udržet a dojde k přemnožení svilušek. Vždy by však měla být prováděna až na základě ověření skutečného výskytu a objektivizace potřeby ošetření. Základem je kontrola výskytu zimních vajíček. Kontrolu lze provést od opadu listů do počátku rašení révy vinné. Na vinici se odebere na 4 – 5 náhodně rozmístěných místech 20 vzorků jednoletého dřeva se 6 očky a 10 cm dlouhou částí dvouletého dřeva. Odebírá se vždy 1 vzorek z keře. Výskyty se hodnotí binokulární lupou a vypočte se průměrné napadení. Ošetření se indikuje při zjištění více než 15-20 vajíček v průměru na 1 očko. Pokud není provedeno kvantitativní vyhodnocení, měla by být alespoň posouzena přítomnost zimních vajíček. Ošetření musí být provedeno dříve, než dojde k poškození rašících oček nebo mladých Ietorostů. K ošetření by měly být použity přípravky, které neohrozí populace užitečných organismů, zejména dravého roztoče Typhlodromus pyri. K ošetření těsně před a na počátku líhnutí larev jsou doporučeny přípravky Nissorun 10 EC nebo Cascade 5 EC. K ošetření v době maximálního líhnutí larev ze zimních vajíček a dále za vegetace lze použít Magus 200 SC, Omite 570 EW, Omite 30 W nebo Sanmite 20 WP. Za vegetace se ošetřuje jen při významném přemnožení (v průměru nejméně 3 – 5 svilušek na list) nebo při projevu poškození.