Příznaky

Na listech žlutozelené „olejové" neohraničené skvrny. Výjimečně žlutozelené zbarvení celých listů. V pozdějších fázích vegetace a na starších listech drobné, hranaté, žilkami ohraničené skvrny lokalizované v okolí žilek. Odlišný projev souvisí s horšími výživnými podmínkami parazita. Na spodní straně listů bělavé povlaky sporangioforů a zoosporangií. Postižená místa nekrotizují, silně napadené listy opadávají. Velmi citlivá jsou květenství a mladé hrozny. Na květenstvích a mladých hroznech vyrůstají bělavé povlaky sporangioforů a zoosporangií. Napadená květenství a mladé hrozny nebo jejich části hnědnou, zasychají a zůstávají na keřích. Bobule mohou být napadeny do velikosti 2,5 mm, později jen pokud proroste podhoubí přes třapinu nebo stopku, příp. při poranění. Napadené bobule se zbarvují šedohnědě, postižená pletiva propadají, na průřezu pozorujeme nápadnou hnědou mechovitou nekrózu dužniny, bobule zasychají. Porosty houby se vytvářejí jen na stopkách bobulí.
Škodlivost: Mimořádně Škodlivé onemocnění révy vinné, u nějž často dochází k epidemickému šíření. Zejména nebezpečné jsou časté výskyty, kdy jsou napadena květenství a mladé hrozny a dojde k přímému snížení úrody. Silné poškození listů vede k redukci asimilacní plochy a k následnému nepříznivému ovlivnění množství a jakosti sklizně. Současně je nepříznivě ovlivněno vyzrání réví a zvýšeno riziko poškození při přezimování.

Popis a biologie

Přezimují oospory v pletivu napadených listů a v půdě. Vytvářejí se v období zhoršených výživných podmínek, převážně v pozdním létě a na podzim. Jsou kulovité, žlutohnědé, silnostěnné. Vyzrávání je ovlivněno teplotou a vlhkostí. Zralé oospory za příznivých podmínek klíčí, vytvářejí se sporangiofory, na jejichž konci vznikají sporangia, v nichž se diferencují zoospory. Oospory klíčí na jaře a v časném létě. Ke klíčeni jsou nezbytné dostatečné zvlhčení (minimálně 10 mm dešťových srážek za 24 hod.) a vhodná teplota (minimální nad 7 °C a průměrná nad 12 °C). Ze sporangií se uvolňují zoospory, které se dostávají pomocí deště na spodní listy. Čím blíže jsou listy nad půdou, tím je větší riziko primární infekce. Zoospory, které se dostanou na rub ovlhčeného listu, se aktivně pomocí bičíků přesunou do blízkosti průduchů, ztrácejí bičíky, encystují se, klíčí a dochází k infekci. Mycelium prorůstá mezi buňkami a do buněk pronikají haustoria. Mladé listy jsou vnímavé k infekci až po úplném rozvinutí, kdy jsou na spodní straně plně vyvinuty průduchy. Inkubační doba je závislá na teplotě, při optimální teplotě 22 – 26 °C trvá 3,5 – 4 dny. V reálných podmínkách obvykle 7 -10 dní. Po uplynutí inkubační doby dochází za příznivých podmínek ke sporulaci. Na postižených rostlinných částech se vytvářejí bělavé porosty sporangioforů a zoosporangií. Sporangiofory vyrůstají ve svazcích z průduchů a jsou typicky laterálně větvené. Pro sporulaci jsou nezbytné vhodná teplota, ovlhčení listů nebo alespoň relativní vlhkost vzduchu přes 98 % a tma. Ke sporulaci dochází při teplotním rozmezí 13 – 29 °C, s optimem 20 °C. Za optimálních podmínek se vytvářejí sporangiofory a zoosporangia po 4 hod. (mezi 22 – 04 hod. SEČ). Oddělená zoosporangia mají omezenou životnost. Přežijí jen několik hodin slunečního svitu a při teplotě nad 30 °C po 6 hod. hynou. Zoosporangia se šíří deštěm a vzdušnými proudy na poměrně velké vzdálenosti. Pokud se dostanou na ovlhčenou vnímavou část keře, klíčí, uvolní se zoospory, které způsobují infekci. Limitující pro klíčeni a infekci jsou dostatečná doba ovlhčení a vhodná teplota. Ke klíčeni a infekci dochází při teplotním rozmezí 6 – 28 (30) °C s optimem 22 – 25 °C. Za optimálních podmínek zoosporangium vyklíčí a dojde k infekci za 2 hod. Z hlediska epidemiologie jsou významné tzv. infekční periody, které zahrnují splnění podmínek pro sporulaci, klíčeni a infekci. Za vhodných podmínek může infekční perioda teoreticky proběhnout za 6, prakticky za 8 – 10 hod., tedy v průběhu jedné noci a rána.

Ochrana

Nedílnou součástí ochrany jsou preventivní agrotechnická opatření. Především výběr vhodného stanoviště, optimální organizace porostu, způsob vedení keře, úplné a včasné provádění zelených prací a optimální výživa. Všechna opatření, která zajišťují vzdušnost porostu a rychlejší osychání a podporují přirozenou odolnost keřů, snižují nebezpečí infekcí a omezují potřebu, resp. snižují riziko selhání chemické ochrany. Perspektivní je šlechtění na odolnost a postupné zavádění tolerantních a rezistentních odrůd. V současné době jsou ověřovány a zaváděny tzv. interspecifické odrůdy tolerantní až rezistentní k plísni révy a často i s vyšší odolností k zimním mrazům. Pokud jde o chemickou ochranu jsou rozhodující termín zahájení, usměrnění dalších ošetření (interval), volba fungicidu a kvalita ošetření. Termín prvního ošetření je možné stanovit na základě fenologických závislostí nebo sledování vhodnosti podmínek pro výskyt a šíření onemocnění (krátkodobá prognóza), příp. na základě zjištění prvních primárních výskytů onemocnění. Při stanovení termínu ošetření na základě fenologických závislostí se doporučuje jedno, výjimečně dvě ošetření před květem. Zohledněny by měly být první výskyty onemocnění. Za základní je možné považovat dvě ošetření po odkvětu, kdy obvykle v našich podmínkách dochází k výskytům a významnému šíření onemocnění. Všechna ošetření by měla být termínována s ohledem na průběh počasí. Za dlouhotrvajícího sucha neošetřujeme a ošetříme až při předpokládané změně počasí. Racionální ochrana by měla být prováděna na základě sledování vhodnosti podmínek pro šíření choroby (dešťové srážky, případně teplota a ovlhčení). V současné době jsou využívány především krátkodobá prognóza výskytu plísně révy podie HMÚ Bratislava a expertní systém Galati vitis. První metoda vychází z historického sledování závislosti výskytu na dešťových srážkách, je jednoduchá bez nároků na speciální vybavení, k realizaci postačí jednoduchý dešťoměr. Touto metodou je možné stanovit potřebu prvního a upřesnit potřebu a sled dalších ošetření. Základem je jednoduchý prognostický graf, který je rozdělen na 3 části (obr. 32). Srážky sledujeme od počátku května a od 15. 5. po týdnu nanášíme kumulativní úhrny srážek na prognostický graf. Pokud se křivka sumy srážek pohybuje od 15. 5. v oblasti kalamitního výskytu, provede se první ošetření. Pohybuje-li se křivka v tomto úseku i nadále, ošetřujeme pravidelně v intervalu podle vhodnosti podmínek, intenzity růstu a použitého fungicidu. Pokud se pohybuje před květem dva týdny v oblasti sporadicko-kalamitního výskytu, ošetříme těsně před květem. Jestliže je v tomto úseku v době kvetení a po odkvětu, doporučuje se ošetřit 3krát po odkvětu. Pokud zůstane křivka v oblasti nekalamitní-ho výskytu, jsou doporučena jen dvě ošetření po odkvětu. Vzhledem k tomu, že metoda vychází pouze z hodnocení srážek, je účelné upřesnit potřebu ošetření podle průběhu teplot. Tato metoda je dostatečně ověřena, dává vysokou míru jistoty a lze ji doporučit. V současné době je pro řízení ochrany využíván především expertní systém Galati vitis. Jde o metodu řízení ochrany s alternativními vstupy (srážky, srážky a teplota) a s možností přihlédnout k dalším dispozičním vlivům. Pokud dojde k dešťovým srážkám, které vyvolají infekci po doznění či na konci předpokládané doby účinnosti předchozího ošetření, je třeba ošetřit kurativně působícími přípravky (Curzate M 2 dny, přípravky typu Ridomil, Acrobat MZ a Quadris 3 – 4 dny). K dokonalejšímu usměrnění potřeby ošetření může sloužit sledování infekčních period. Vyžaduje však sledování doby ovlhčení a teploty. K ochraně proti plísni révy používáme kontaktně a preventivně působící fungicidy na bázi íolpetu (Folpan 50 WP, Folpan 80 WG), mancozebu (Dithane M 45, Dit-hane DG, Dithane NeoTec, Novozir MN 80), metiramu (Polyram WG), captanu {Captan 50 WP, Merpan 50 WP, Merpan 80 WG), tolylfluanidu (Hattrick) nebo mědi (Kuprikol 50, Champion 50 WP, Cuproxat SC, Bordóská jícha), kontaktně a hloubkově, preventivně a krátkodobě kurativně působící fungicidy (Curzate M), kontaktně a systémově, preventivně a kurativně
působící fungicidy (přípravky typu Ridomil, Acrobat MZ, Quadris) a kontaktně a systémově preventivně působící přípravky (Aliette Bordeaux, Mikal M). Proti plísni révy jsou účinné i přípravky Euparen Multi a Euparen 50 WP. Pro optimální volbu fungicidu je třeba znát mechanismus působení (kontaktní, hloubkový, systémový), způsob účinku (preventivní, kurativní), dobu působení a riziko vzniku rezistence. U přípravků ze skupiny fenylamidů (přípravky typu Ridomil) byla lokálně prokázána rezistence plísně révy. K omezení rizika dalšího poklesu účinnosti používat tyto přípravky maximálně 2krát za vegetaci. U fenylamidů vzniká křížová rezistence, vzájemné střídání přípravků z této skupiny nezabrání vzniku rezistence.

Perenospora na listu (olejové skvrny)

Zdroj: Rukověť vinaře (V. Kraus, V. Hubáček, P. Ackermann), Nakladatelství Brázda, s.r.o.