Příznaky

Na listech, letorostech, květenstvích a především nezralých hroznech bílé až bílošedé povlaky podhoubí, na němž se na konidioforech vytvářejí konidie. Postižená místa se v důsledku poškození a odumírání pokožkových buněk zbarvují šedavě, dochází k redukci růstu a k deformacím. Květenství sprchávají, mladé bobule zasychají. U větších bobulí dochází v důsledku poškození povrchových buněk při dalším nárůstu k praskání (semenné průtrže) a následnému usychání nebo hnití. Na letorostech pozorujeme různě velké skvrny, které při vyzrávání dřeva tmavnou až černají.

Škodlivost

Padlí révy je v sušších a teplých letech s mírnou zimou hospodářsky nejškodlivějším houbovým onemocněním révy vinné. Při napadení hroznů dochází k podstatnému snížení množství a kvality sklizně (nižší cukernatost, méně aromatických látek). Za mimořádně příznivých podmínek může dojít u disponovaných výsadeb náchylných odrůd k epidemickému šíření a až k úplnému zničení sklizně.

Biologie a epidemiologie

Přezimuje především podhoubí v očkách a výjimečně i kleistotecia. Na jaře po vyrašení porůstá bělavé podhoubí mladé letorosty vyrůstající z infikovaných oček. Letorosty jsou kratší, listy menší a zdeformované, květenství zůstávají nevyvinuta a sprchávají, příp. i zasychají. Výskyt primárně napadených letorostů bývá i v letech po kalamitním rozšíření jen ojedinělý. Bílý až bílošedý povlak je tvořen podhoubím, na němž se od fenofáze 5. – 6. listu (asi 4 týdny po vyrašení) vytvářejí na konidioforech konidie, které jsou zdrojem sekundárních šíření choroby. Konidie jsou bezbarvé, eliptické 28 – 36 × 14 – 18 ji velké. Přezimující podhoubí je citlivé na zimní mrazy. K poškození dochází již při teplotách pod -13 °C a k významné redukci při teplotách pod -15 °C. Kleistotecia se tvoří v pozdním létě a na podzim v porostech mycelia. Jsou žlutá, později hnědá, zralá jsou černá, 0,1 mm velká, kulatá s typickými hákovité až spirálovitě ukončenými přívěsky. V kleistoteciích se vytvářejí vřecka (4 – 6), v nichž se diferencují eliptické askospory, které mohou být zdrojem primárních infekcí. Kleistotecia mohou mít značný epidemiologický význam. Především jsou odolná k zimním mrazům, k infekcím dochází dříve (již od fáze 2 – 3 listů) a za odlišných podmínek, což zvyšuje možnost časného a rychlého rozvoje choroby a rozšiřuje období potřeby ochranných zásahů. Uvolňování asko-spor z kleistotecií a infekce nastávají při ovlhčení. K askosporovým infekcím dochází, pokud spadne 2,5 mm dešťových srážek a teplota přesahuje 10 °C. Kleistotecia se v našich podmínkách vytvářejí každoročně, avšak k vyzrání vřecek a askospor dochází jen v letech s příznivým teplým a suchým pozdním létem a podzimem (např. 1993, 1994). V letech, kdy je v tomto období méně příznivé počasí, k vyzrání askospor nedochází a jediným zdrojem primárních infekcí zůstává přezimující mycelium v očkách. Padlí révy se šíří především za teplého počasí a vyšší nebo střídavé relativní vlhkosti vzduchu (45 – 98 %). Vhodné pro šíření jsou teploty v rozmezí 6 – 33 °C (optimum 21 – 30 °C). Při teplotách pod 15 °C nedochází k významnému šíření. Výskyty padlí podporují přeháňky, rosy a mlhy, které zajišťují vhodnou vyšší vlhkost vzduchu. Šíření omezují trvalé deště (konidie ve vodním prostředí neklící), nízké teploty a dlouhá suchá a teplá období, kdy klesá relativní vlhkost vzduchu pod 45 %. Teplota rozhoduje o rychlosti vývoje parazita, a tak i o intenzitě šíření onemocnění (vývoj generace při 15 °C 14 dní, při 22 °C 7 dní a při 26 °C 5 dní). Konidie se rozšiřují především větrem. K významnému napadení bobulí dochází do fáze zaměkání. Šíření na listech a letorostech pokračuje až do podzimu. O intenzitě výskytu rozhoduje počasí, mikroklima lokality, výsadby a keře a vnímavost hostitele, která je dána náchylnosti odrůdy, intenzitou růstu a především výživou. Výskyty podporuje zejména nadbytek dusíku za současného nedostatku draslíku. Významné rozdíly jsou v náchylnosti odrůd. Náchylné jsou zejména Blauburger, Modrý Portugal, Müller-Thurgau, Kerner, Pálavá, Aurelius, Neu-burské, Ryzlink vlašský, Frankovka.

Ochrana

V ochraně proti padlí révy jsou velmi významná preventivní opatření zaměřená na optimalizaci růstu, a tak snížení vnímavosti hostitele k infekci (vhodné stanoviště, vyrovnaná výživa, zejména nepřehnojit dusíkem), a omezení vhodnosti podmínek pro šíření, resp. zajištění vzdušnosti výsadby a keře (vzdušná lokalita, způsob vedení, včasné a úplné provádění zelených prací včetně odlistění zóny hroznů). Na rizikové lokality nevysazovat náchylné odrůdy. Pokud jde o chemickou ochranu, jsou rozhodující termín zahájení, sled dalších ošetření a intervaly mezi postřiky. Termín zahájení ošetřování musí respektovat míru ohrožení porostů. Vinice, kde bývají pravidelné výskyty, se za příznivých podmínek pro šíření ošetřují poprvé ve fázi 5. – 6. listu. Tyto výsadby ošetřujeme 2krát před květem. Pokud je předpoklad vyzrání kleistotecií a askosporových infekcí, je třeba zahájit ošetření ještě dříve při zohlednění vhodnosti podmínek pro infekce. Méně ohrožené porosty ošetříme poprvé před květem a ostatní porosty na počátku období největšího rizika šíření, obvykle koncem června. Dále ošetřujeme v intervalu 5-14 dní, podle ohrožení porostů (vhodnost podmínek pro šíření, náchylnost odrůdy, výskyt a šíření onemocnění na lokalitě) a přípravku až do fáze zaměkání, výjimečně i později. Termín zahájení ochrany a potřebu dalších ošetření je možné upřesnit podle expertního systému Galati vitis. Proti padlí révy jsou doporučeny preventivně působící sirnaté přípravky (Kumulus WG,Sulikol K, Thiovit, Thiovit Jet) nebo dinocap (Karathane LC), přípravky ze skupiny inhibitorů demetyiace (Bayleton 25 WP, Beaton 25 WP, Bumper 25 EC, Domark 10 EC, Hattrick, Punch 10 EW, Rubigan 12 EC, Topas 100 EC, Vectra 10 SC), přípravky ze skupiny strobílurinů (Discus, Quadris a Zato 50 WG), spiroxamine + DMIs (Falcon 460 EC) a quinoxyfen (IQ-Crystal). Pro preventivní ošetření před květem a za nižšího infekčního tlaku jsou vhodné zejména sirnaté přípravky. Musí však být použity při teplotách nad 15 °C, pří teplotách nad 26 °C působí krátkodobě a je určité riziko fytotoxicity. Pro ošetření v období od odkvětu (konec června, červenec) jsou nejvhodnější Falcon 460 EC, IQ-Crystal nebo strobiluriny (Discus, Quadris, Zato 50 WG). Strobiluriny použít maximálně 3krát za vegetaci. V dalším období je možné použít lokálně systémové přípravky ze skupin inhibitorů demetylace. Těmito přípravky by nemělo být ošetřováno za extrémně vysokých teplot. Základem ochrany je racionální prevence. Pokud dojde k výskytům, je možné použít především Falcon 460 EC, Karathane LC. U lokálně systémových fungicidů ze skupiny inhibitorů demetyiace byl lokálně zaznamenán pokles účinnosti (nástup rezistence). Projevuje se především kratší preventivní účinností a ztrátou kurativní účinnosti. K zamezení dalšího poklesu účinnosti používat tyto přípravky 2krát, maximálně 4krát za vegetaci. U inhibitorů demetylace vzniká křížová rezistence, vzájemné střídání přípravků z této skupiny nezabrání vzniku rezistence.

Padlí révové na hroznu

Zdroj: Rukověť vinaře (V. Kraus, V. Hubáček, P. Ackermann), Nakladatelství Brázda, s.r.o.