Nad užšími cestami se užívají tvary tažňové. Po obou stranách cesty se vysadí keře a jejich kmeny se vyvedou až k horizontálně napnuté opeře sestávající z drátů rovnoběžných se směrem cesty, podepřených každé 4 m vodorovně vedenou operou směřující přes směr cesty. Z vrcholu kmenů, kde je jeden zásobní čípek a jeden tažen, se tažně vyvažují směrem přes cestu. Z nich rostoucí letorosty se pokládají samovolně na horizontálně napnuté dráty. Pro pěstování révy lze využít i boky takové konstrukce keři tvarovanými jako rýnsko-hessenské vedení. Vzniká pak tunel nad cestou. Jeho funkce může být dobrá jedině tehdy, je-li celodenně osvětlen.
Tam, kde jde o překlenutí většího prostranství, musí být zbudována horizontální drátěná síť, jejíž čtvercová oka mají rozměr 0,6 × 0,6 m. Po této síti se rozvádějí ramena jednoramenných kordonů. Plodonosný obrost na nich může být u velmi plodných odrůd zcela krátký ve formě čípků. U odrůd plodících z výše postavených oček je nutno volit řez na střídavé čípky. Ke každému delšímu čípku nebo polotažni uděláme i krátký čípek zásobní. Vzdálenosti mezi poiotažni ponechávanými na rameni kordonu volíme 0,8 – 1 m a polotažně rozkládáme střídavě vpravo a vlevo.
Pro pergoly se hodí hlavně odrůdy bujně rostoucí, s většími hrozny, s řidším olistěním a ranějšího zrání. Měly by mít i dostatečnou mrazuodolnost.

Zdroj: Rukověť vinaře (V. Kraus, V. Hubáček, P. Ackermann), Nakladatelství Brázda, s.r.o.

Pergola trentino

Pergola Tendone

Domečková pergola

Polopergola