Sudy pečlivě čistíme zejména po prvním a druhém stočení vína z kvasnic, které bývají dokonale usazeny na dně sudu. Proto sudy vystříkáme silným proudem vody. O čistotě sudů se přesvědčíme přičichnutím k zátkovému otvoru a prosvícením rozsvícenou svíčkou připevněnou na drátě a puštěnou do soudku.
Lépe se čistí větší sudy, které mají v čele dvířka. Po jejich otevření sud vystříkáme proudem vody, vydrhneme kartáčem a vysušíme hadrem. Potom dvířka utěsníme tafermitem a znovu zavřeme.

Malé sudy po vyčištění obrátíme na kantýřích zátkovnicí dolů a necháme z nich vykapat vodu. Po 24 hodinách je zasíříme, zazátkujeme, očistíme jejich povrch a znovu usadíme na místo.

K dezinfekci, tj. k zabránění vzniku různých infekcí, plísní a případného naoctění, musíme prázdné sudy sířit sirnými knoty. Jedním knotem je možno zasířit sud obsahu 200 l. Knot zavěsíme na drát, jeho horní část zapálíme, vsuneme dovnitř sudu a zazátkujeme.
Jestliže sud hned nepoužijeme, můžeme dávku síření zvýšit. Protože síra z knotů částečně odkapává (nestačí shořet) a usazuje se na dně soudků, musíme ty soudky, které byly delší dobu prázdné, před naplněním otevřít, vyčistit, vypláchnout a mírně zasířit. Ke správnému ošetření sudů patří i jejich naplnění vínem, a to alespoň jednou do roka. O nezávadnosti se přesvědčíme přičichnutím k zátkovému otvoru a prosvícením hořící svíčkou. Jestliže svíčka zhasne, je sud pravděpodobně plesnivý. Na závadnost nás také upozorní to, že sirný knot v sudě nehoří: takový sud musíme důkladně prohlédnout a včas řádně vyčistit.

Sudy mohou být znehodnoceny nejen špatným ošetřováním, ale také tím, že v nich bylo nemocné nebo zoctovatělé víno. Proto páchnou-ii po kyselině octové, doporučujeme je vypařit párou, která octové baktérie vylouží i ze dřeva. Dále je vyluhujeme tepiou vodou s 2 – 3% roztokem uhličitanu sodného. Nakonec sudy vypláchneme několikrát horkou a studenou vodou.

Zdroj: Rukověť vinaře (V. Kraus, V. Hubáček, P. Ackermann), Nakladatelství Brázda, s.r.o.