Po roční praxi na Státním statku v Buchlovicích nastupuje jako praktikant v zemské revové školce v Mutěnicích. Pod vedením prof. B. Pštrose se věnuje výzkumné činnosti a poradenství. V roce 1924 je poslán do Státní révové školky ve Velkých Pavlovicích, aby vypomohl se zakládáním nových vinic Aloisi Horňanskému. V příštím roce si A. Horňanský vyžádal jmenovitě J. Míšu a tak od roku 1924 zůstává J. Míša ve Velkých Pavlovicích natrvalo. V roce 1926 je pověřen správou státní a zemské révové školky. Rozšiřuje se plocha podnožových vinic na 8,6 ha a školka je největší základnou pro zásobení vinařů podnožovým materiálem. Významná je činnost J. Míši jako vinařského instruktora. V roce 1929 je založena vinařská besídka ve Velkých Pavlovicích a jednatelem se stává J. Míša (1929-1949). Spolu s A. Horňanským se v roce 1937 stává zakládajícím členem Vinařského družstva a je zvolen hospodářem (1937-1941). Byl i členem krajské vinařské komise, členem redakční rady Vinařského obzoru, publikoval články a situační zprávy a provedl řadu odborných přednášek. V roce 1941 je přeložen do Zemské révové školky v Polešovicích a pak do Mutěnic. Po válce byl rostlinolékařem a agronomem speciálních plodin na ONV v Hustopečích a od roku 1950 je opět pracovníkem šlechtitelské stanice ve Velkých Pavlovicích. V roce 1952 je pro politickou nespolehlivost komunistickým režimem propuštěn. Našel zaměstnání jako skladník v laboratoři Lacrum Brno (1953-1958), odtud odešel do invalidního důchodu a po těžké nemoci v roce 1960 umírá. Přínos J. Míši šlechtitelské práci – svou šlechtitelskou práci věnuje udržování šlechtění. Prováděl je pod vedením Dr. K. Neorala, který šlechtění v české oblasti Moravy řídil. Vynikajícího výsledku dosáhl v selekci Tramínu červeného a Frankovky. Zanechal vypracovanou selekci všech hlavních moštových odrůd. Tramín červený – dosáhl zvýšení plodnosti – vyšší obsah aromatických látek. Frankovka – stabilita výnosu – odstranění sprchavosti hroznů.