Energetická hodnota vína a jeho vstřebávání

Jako potravina působí víno svou vysokou kalorickou hodnotou, která se pohybuje v závislosti na obsahu etanolu, organických kyselin, případně zbytku cukrů kolem 2500-3500 kJ (600-800 kcal) v jednom litru.
Z celkového množství energie obsažené ve víně připadá cca 85 % na alkohol. Výtěžnost energie z 1 g etanolu činí 29,7 kJ (7,1 kcal).
Etanol přijímaný ve víně resorbuje tělo asi z 20 % v žaludku a asi z 80 % v tenkém střevě. Vydatná potrava, bohatá na tuky, přijímaná současně s vínem, brzdí resorpci etanolu. Naopak přítomnost oxidu uhlíku (šumivé víno) tuto resorpci podporuje, neboť roztahuje cévy a pro difuzi etanolu je k dispozici větší vnitřní plocha cév.

Zpracování alkoholu

Většina alkoholu je likvidována činností jaterní tkáně. V ní se etanol zpracovává pomocí enzymu alkoholdehydrogenázy na acetaldehyd a dále enzymatickou cestou na acetát a konečně na vodu a oxid uhličitý.
Játra dospělého muže zpracují za hodinu asi 8 g etanolu dehydrogenázou a asi 2 g etanolu za pomoci katalázy. Tedy za 24 hodin 240 g alkoholu, což je cca 2,67 litru vína o obsahu 11,5 % obj. alkoholu. Toto maximální množství alkoholu nemohou zpracovávat játra denně. Dávají totiž zpracovávání alkoholu přednost před jinými látkami, hlavně před zpracováním tuku. Ten by se pak v játrech poËal usazovat a tím by snižoval jejich výkonnost. Vznikla by steatóza (ztučnění) jater, kterou trpí asi tři Ëtvrtiny alkoholiků. Steatóza se může objevit již po třech týdnech nadměrného užívání alkoholu, kdy původní abstinent přijímá průměrně denně 100 g alkoholu (tj. 1-1,5 litru vína).

Vliv vína na člověka

Alkohol vyvolává duševní uklidnění tím, že dráždí buňky nervového systému. Ty pak vylučují serotin, což je látka, která způsobuje na periferních místech zvýšenou sekreci šťáv a zvýšenou střevní peristaltiku. V mozkovém centru pak vyvolává spánek, uklidnění, uvolnění a zbavuje pocitu strachu. Působení alkoholu na projevy lidí závisí na jeho množství v krvi. To je ovlivňováno několika faktory. Rychlost příjmu alkoholu má rozhodující vliv. Bude-li muž střední hmotnosti popíjet alkoholický nápoj tak, že každých 75 minut přijme jeho tělo 7,5 g alkoholu, pak se obsah alkoholu v jeho krvi zvýší vždy na 0,2 promile a opět poklesne na nulu.
Při pravidelném denním konzumu vína se považuje za rizikovou hranici pro muže dávka 60 g alkoholu denně, což je cca 6 dl vína o obsahu 12 % obj., a pro ženu 20 g alkoholu denně, tedy 2 dl vína. Nebezpečí poškození jater rychle stoupá, když muž překročí dávku 100 g a žena 60 g alkoholu denně.

Hodnoty uvádějí promile alkoholu v krvi asi za jednu až jednu a půl hodiny po konzumaci

Poměr mezi % obj. alkoholu a gramy alkoholu

Zdroj: Réva a víno v Čechách a na Moravě (Vilém Kraus a kol.)