Působením určitých faktorů se zvyšuje na některých místech cév srážlivost krevních destiček, které spolu s dalšími bílkovinami vytvářejí rosolovité agregáty zabraňující průtoku krve. Mnoha studiemi bylo nyní dokázáno, že mírná každodenní konzumace vína spolu s jídlem má preventivní účinky proti těmto jevům.
V roce 1979 poukázal St. Léger v USA srovnávací studií na korelaci mezi nejnižší úmrtností osob na kardiovaskulární onemocnění v těch průmyslově vyspělých státech, kde se pije nejvíce vína. Ve studii upozornil St. Léger na to, že se ochranné účinky proti úmrtí projevují hlavně u vína, neboť se výrazně odlišuje od jiných alkoholických nápojů, protože neobsahuje jen alkohol, ale je bohaté na aromatické látky a stopové prvky. Proto by se měl výzkum zaměřit na látky, které způsobují jeho léčivé vlastnosti. Za rok po tomto zjištění prokázali D. Klurfeld a D. Kritchevky ve svých pokusech s králíky, kterým byla podávána strava obsahující mnoho tuků a cholesterové tablety, že se v jejich cévách po tříměsíčním trvaní pokusu tvoří podobné usazeniny jako u lidí. Králíci byli rozděleni do skupin a každé skupině byl podáván jiný nápoj. Nejvíce usazenin v cévách měli králíci pijící vodu nebo pivo. Střední množství usazenin bylo u králíků pijících whisky nebo ethanol. O něco méně bylo u těch, kterým bylo podáváno bílé víno, a pouze 40 % usazenin ve srovnání se skupinou pijící vodu měli králíci pijící červené víno.

V roce 1992 potvrdil Serge Renaud svými pozorováními výsledky St. Légera a stal se tak otcem zjevu nazývaného „francouzský paradox". Jeho pozorováním dala širokou publicitu americká televize, která upozornila na to, že Francouzi snědí o 30 % více tuku než Američané, kouří více a cvičí méně, a přesto trpí podstatně menším výskytem infarktů. Renaud upozornil na to, že Francouzi sice vypijí desetkrát více vína, hlavně červeného, než Američané, ale jejich stravovací návyky jsou též rozdílné. Pijí méně tučné a málo mléka, ale za to konzumují mléčný tuk v sýrech. Nevhodný efekt nasycených tuků v jídle eliminují konzumací vína při jídle, tedy ve správnou dobu, kdy se víno pomalu vstřebává. Jedí mnoho zeleniny a ovoce, malé porce libového masa a k přípravě jídel používají mnoho olivového oleje a husího sádla. Podle Renaudova odhadu poskytuje víno tělu asi o 30-40 % větší ochranu před chorobami srdce než pivo a destiláty. Ke stejnému názoru přišel na základě amerických pozorování A. Klatsky a doporučil pít denně dvě sklenky vína. Ve stejném roce provedl svá pozorování Farchi v Itálii a upozornil na to, že by denní dávka neměla překročit 6 sklenek vína.

K velmi zajímavým výsledkům dospěl v roce 1995 na základě dvanáctiletého sledování öesti tisíc mužů a sedmi tisíc žen v Dánsku M. Gronbaek. Údaje z jeho sledování potvrdily, že čím byla pravidelná denní dávka vína vyšší až do množství 3-5 sklenek, učinkovala lépe jako ochrana proti infarku nebo mozkové mrtvici. Nebezpečí infarktu se snížilo o 55 %, při stejně velké konzumaci piva jen o 28 %. Jedna až dvě sklenky tvrdého alkoholu denně nepřinesly lepší výsledky než u abstinentů. Ale 3-5 sklenek tvrdého alkoholu zvýšilo nebezpečí infarktu nebo mozkové mrtvice o jednu třetinu.

Zdroj: Réva a víno v Čechách a na Moravě (Vilém Kraus a kol.)