1837 n.l.

Plocha moravských vinic klesá

Zatím je na Moravě ještě 15 000 ha vinic, ale jejich plocha nezadržitelně klesá. České vinice ustupují rychleji. Zbývá jich asi 1800 ha.

1848 n.l.

Ztráta zájmu o víno a vinice

Zrušení roboty a rozpad šlechtických dominií uvolnily pracovní síly v zemědělství. Začal se rozvíjet průmysl. Postupně narůstá průmyslová generace, která dává přednost pivu a kořalce, spotřeba vína prudce klesá. Klesá i konzumace skopového masa a vzrůstá spotřeba vepřového. Rychlý úbytek vinic byl způsoben i zrušením celní hranice mezi Rakouskem a Uherskem. Levným uherským vínům nemohla čelit vína moravská. Zemědělci ztrácejí zájem o vinice a obracejí se k pěstování průmyslových plodin, hlavně k cukrovce.

1882 n.l.

Střední vinařská škola v Mělníku

Vlastenecké nadšení proniká do všech odvětví činnosti. Mnozí činitelé se snaží povznést i české a moravské vinařství vyškolením zdatnějších odborníků. Byla založena Střední vinařsko-ovocnářská a zahradnická škola v Mělníku. Nižší typy vinařských škol vznikly již dříve na Moravě: 1868 ve Znojmě, 1873 ve Valticích, 1885 ve Bzenci, 1903 v Mikulově.

1890 n.l.

Révokaz na Moravě

První nález kořenové mšice Phylloxera vastatrix (Viteus vitifolii) byl učiněn v Šatově na Znojemsku. V roce 1900 byl révokaz zjištěn v Dolních Dunajovicích, 1901 v Perné a 1902 ve Věstonicích a Bavorech. Pak se již šířil lavinovitě a zachvátil vinice na celé Moravě. Tato nebezpečná kořenová mšice saje na mladých kořenech révy, které následně uhnívají a keře hynou. Jedinou spolehlivou ochranou je štěpování na odolné podnože. Révokaz byl zavlečen nejprve do Francie z Ameriky v roce 1860. Do Čech se dostal v roce 1970.

Zdroj: Réva a víno v Čechách a na Moravě (Vilém Kraus a kol.)