I když chemický rozbor poskytuje přesný obraz o nejdůležitějších složkách vína, nenahradí smyslové posouzení člověka, poněvadž chuť a buket jsou chemicky nezjistitelné. Proto chuťová zkouška je velmi důležitým úkonem při hodnocení tohoto ušlechtilého nápoje.

K posouzení a hodnocení vína je zapotřebí mít dostatek zkušeností
a odborných znalostí. Musíme být především vybaveni dobrými smysly a chuťovou a čichovou pamětí. Tyto vlastnosti si musíme udržovat pravidelným ochutnáváním vín různých odrůd a ročníků. Víno může být objektivně posouzeno jen tehdy, hodnotí-li ho několik degustérů, z jejichž posudku se vypočítá průměr.

V celkovém hodnocení vína, která získávají na přehlídkách jakosti v průměru 18,51 a více bodů, obdrží zlatou medaili, při 17,51 – 18,50 bodu stříbrnou medaili a vína, která získají 16,51 – 17,50 bodu, obdrží bronzovou medaili. Ostatní vína, pokud nejsou ze soutěže vyloučena, dostanou obvykle čestná uznání. Na mezinárodních přehlídkách se udělují čestné diplomy a medaile. Vína jednotlivých kvalitativních tříd, která dostala méně než 12 trestných bodů, obdrží velký čestný diplom, od 13 do 42 trestných bodů čestný diplom a nad 42 trestných bodů diplom účasti. Medaile dostanou jen vína, která obdržela velký čestný diplom, a to za těchto podmínek: velkou zlatou medaili při počtu 0 – 6 trestných bodů, zlatou při 7 – 8 trestných bodech a stříbrnou medaili připočtu 9-12 trestných bodů. Výjimku tvoří kořeněná vína a aperitivy, které se hodnotí 20bodovým systémem.

Degustér na oficiálních soutěžích by neměl ohodnotit více vín než 20 vzorků dopoledne a stejné množství odpoledne.

Zdroj: Rukověť vinaře (V. Kraus, V. Hubáček, P. Ackermann), Nakladatelství Brázda, s.r.o.